V bezpečí

28. října 2010 v 15:17 |  Don't Worry, Be Happy
Chci se všech svých povídek už zbavit. Jsou tak staré a... no... prostě mě štve, že jsou nedokončené, pořád nad nimi přemýšlím, a vymýšlím všechno kolem (i když většinu nikdy nezrealizuju) a když nad něčím přemýšlíte několik let, začne vás to mírně řečeno štvát. VRS zbývá poslední kapitola, tohle ještě nějakou chvíli potrvá, ale stejně doufám, že se stane zázrak a já KONEČNĚ něco dokončím...
will

,,Emmo!"
Dívka se otočila za zvukem toho hlasu. Její nadřízená, žeditelka městské knihovny, byla rozený generál, nikdo se neopovážil neuposlechnout jejích rozkazů. ,,Můžete jít."
Emma posbírala své věci ze stolu n kanceláři a vydala se domů.
,,Od té doby, co ji našli v bezvědomí na pláži, bydlela u postarší vdovy jejíž dcera pracovala v nemocnici, do které Emmu dovezli. Nikdy nezjistili, jak se tam krásná dívka ocitla. Nikdo ji tu nehledal.
Byla tichá a nespolečenská, jako by ji neopustily jen vzpomínky.
Nejdřív každou noc proplakala, později už dokázala tu prázdnotu nějak nevnímat; snažila se zase žít jako ostatní.
Zpočátku doufala, že ji budou hledat známí, a až ji uvidí, tak si vzpomene. Ale to se ukázalo být stejné, jako když malé holčičky čekají na prince na bílém koni. Čekala na záchranu ze světa, do nějž nepatřila a nikdy nebude.
Zamyšleně kráčela uličkou sledujíc svoje boty. Nemohla si vzpomenout na jediný okamžik štěstí - skutečného štěstí. Skutečné štěstí...
A pak zvedla hlavu a zjistila, že od jejich domu kdosi odchází. Ohlédl se, ale očividně ji nespatřil. Ozvalo se hlasité prásknutí a mladý muž zmizel. Emma zamrkala, ale on tam skutečně nebyl. Prostě zmizel.
*
,,Někdo tě tu hledal," oznámila jí její nevlastní sestra Amanda ve dveřích. ,,Prý ztratil kamarádku a doufal, že jsi to ty. Povídal, že prostě zmizela."
,,Cos mu řekla?"
,,Ať přijde zítra."
,,Až zítra?" rozesmutněla se Emma.
,,Řekl, že zítra pracuje, takže přijde na večeři."
Dívka nevěděla, co na to říct. Už se párkrát stalo, že se o ni někdo zajímal, ale nakonec se ukázalo, že ji neznají. Nevěděla, jestli se těšit. Nechtěla být znovu zklamaná. Nakonec převládl strach z fiaska - předem počítala, že půjde o omyl.
,,Jak vypadal?" vyzvídala.
,,Mladý, hezký podle přízvuku Angličan," mrkla na ni s úsměvem Amanda.
Zrychleně se nadechla, už před nějakou dobou zjistila, že umí skvěle anglicky. Co když... ne! Jen to ne! Nesmím tomu věřit!
V šest hodin už stála u dveří ve svých nejlepších šatech a čekala na zvuk zvonku.
Když se domem rozlehl drnčivý zvuk, začala zrychleně dýchat. Amanda vykoukla z kuchyně, ale když Emmu uviděla, zase šla připravovat večeři.
Emma ledovými prsty sevřela kliku a pomalu otevřela dveře. Na prahu stála dívka s chlapcem asi v jejím věku.
Emma takový pocit ještě nezažila. Srdce se jí splašilo, bušilo jí do hrudi, jako by chtělo vyskočit a polila ji horkost - avšak příjemná.
,,Will," vzdychla ta dívka a po tvářích jí tekly horké slzy. Nemohla tomu uvěřit. To nebylo možné, jestli je tohle sen, pak je ten nejlepší. Nedokázala stát na místě dlouho. Udělala jediný krok, který je dělil a překvapenou Emmu pevně sevřela v obětí. Hystericky se rozplakala a nezdálo se, že by chtěla přestat.
Emma stále nevěděla o koho jde, ale zaplavil ji klid. Cítila se bezpečně, tak jako snad nikdy. Hladila neznámou po vlasech a nechala ji uklidnit se.
,,Promiň," vzlykla a trochu ustoupila. ,,Vím, že si nás nepamatuješ. Ale už j-jsem ani ne-nedoufala že-že žiješ. Jsem Rose a to-tohle je James."
Pojďte dál," vyzvala je Amanda, která celou scénu pozorovala s nevěřícným úsměvem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 yaraki-taicho yaraki-taicho | Web | 28. října 2010 v 21:33 | Reagovat

-lol- Tak to je geniální! Jak to, že jsem od tebe ještě nic nečetla, co? Jak k tomu vůbec mohlo dojít?! Hrozně se mi líbí tvůj styl...My Jash...fakt skvělý, nevím, co víc říct, než S.U.G.O.I. !

2 Violette Violette | 29. října 2010 v 8:39 | Reagovat

och, ooooooch, děkuju O:-) Od tebe je to čest jak pěst :D

3 yaraki-taicho yaraki-taicho | Web | 29. října 2010 v 13:26 | Reagovat

[2]: Doufám, že to nebylo myšleno ironicky! mě se to totiž opravdu líbí XD

4 Violette Violette | Web | 29. října 2010 v 15:58 | Reagovat

žádná ironie, jen krutá realita :) oo jsem taak poctěna, jako fakt (ať to zní sebevíc ironicky)!!! :)

5 Pierretta Pierretta | Web | 30. října 2010 v 15:34 | Reagovat

Skvělá kapitola, skoro to vypadá, že všechno skončí happyendem! :) Skončí to happyendem? Skončí? Próóóóóósííím (psí oči)!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama