23.Kate

21. září 2010 v 8:30 |  V říši snů
kate
Jedna z posledních kapitol. Takže doufám, že se bude líbit :) I když je tak negativní...

A pro začátek takové malé opáčko, abyste si vzpoměli, co se všechno stalo... :)

Sakra! Jako každé druhé ráno se dívám do zadního okýnka trolejbusu, kterým bych stihl přijet do školy včas...jako vždy nesedím uvnitř.
*
...jmenoval se Martin - Evropan, trochu nešikovný, ale vysvětlil mi všechno a já hltala každé jeho slovo, byl totiž okouzlující, krásný. Nevím čím mě tolik zaujal. Možná tím, že jako jediný z lidí, které jsem znala, netušil co jsem zač...
*
Ani nevím proč jedu do Prahy. Je to malé město a obchody nic moc, dokonce netuším, v jaké je zemi," usmála jsem se, bylo mi jedno, kde to je. Upřímně, milion obyvatel, to byl vcelku zapadákov.
*
Rozbušilo se mi srdce, nemohla jsem se pohnout, dokonce ani odtrhnout pohled. Ale proč? Mohly uplynout jen vteřiny, ale i hodiny. Jako by se zastavil čas. A mě přitom pronásledoval v hlavě jediný obraz - jeho obličej.
*
,,Kate, ty jsi prostě nejlepší," prohlásil jsem připitoměle. Mozek říkal:, Mluvíš jako pitomec.' Víno vzdorovalo:, To není pravda! Jen se tak chovej dál.' Vínu jsem věřil v tuhle chvíli víc.
*
Bylo to takové instinktivní, neměl jsem právě hodiny na rozmýšlení, asi mám hluboko v sobě zakódované chránit dívky v nesnázích. Normálně bych se té představě ušklíbl, ale teď se mi nějak nechtělo.
*
,,Jsem těžká,"zamumlala.
,,Vůbec ne,"odporoval jsem jí s úsměvem.
Opřela mi hlavu o rameno a pak zmizela - probudila se. A bylo to možná i dobře.
*
,,Už vím co chci,"zašeptala, ,,chci tu být navěky. Žít tu s tebou v klidu, bez slávy."
Po tváři jí stekla slza. Na přání bylo pozdě - to jsme věděli oba.
,, Martine!" probudil mě tetin křik.

Ráno jsem se vzbudila hodně pozdě. Přesto mi bylo, jako bych celou noc probděla. Chvíli mi trvalo než jsem se donutila vstát, ale nakonec se povedlo. Nebyla jsem jen ospalá, chtělo se mi brečet - moc a hodně dlouho. Jako bych snad už neměla pro co žít. Ale netušila jsem, odkud se ten pocit bere.
Na dveřích visel vzkaz od Charlotty. Rychle jsem ho přelétla očima, hodila na sebe sukni a tričko a vydala se za ní do kavárny. Podle toho vzkazu tam na mě čeká už dvě hodiny. Radši jsem trochu popoběhla. Zavolat si taxi mi přišlo nesmyslné, ta kavárna přeci byla prakticky za rohem.
Radši jsem přidala do kroku, abych na určené místo dorazila dřív.
Začalo pršet. Ne nijak pozvolna, jak to je normální. Prostě zničehonic lilo. Schovala jsem se do malého obchůdku s obuví a koupila si velký červený deštník. Pak jsem svižným tempem pokračovala v cestě. Alespoň mi Charlotta neuteče, nesnáší déšť a vlhko.
Přišla jsem k okraji silnice, spěšně se rozhlédla a přebíhala prázdnou vozovku.
Nebyla prázdná. Jedno auto jsem přehlédla.
Říká se, že než umřete, prolétne vám před očima celý život. Je to lež.
Bylo to tak divné, jako bych snad jen snila.
Cítila jsem potoky adrenalinu, které mi proudily žilami. Slyšela jsem všechno tlumeně. Viděla jsem všechno zpomaleně. Uchvátila mě bezmoc. Nemohla jsem udělat nic, ani se pohnout. Jen jsem tam stála a čekala, co se stane. Jediný, kdo věděl, co se stane, bylo moje srdce. Zběsile mě uhodilo do hrudi, jako by se chtělo osvobodit z toho bezmocného těla.
Tohle byl konec, věděla jsem to. Žádná naděje. Před očima mi neprolétl život. Viděla jsem jen svůj příliš krátký čas na téhle zemi a tvář krásného chlapce, kterého jsem neznala, ale přesto ho milovala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pierretta Pierretta | Web | 21. září 2010 v 10:01 | Reagovat

Co na to říct... páni! Vážně skvělý díl. Místy používáš vážně pěkný obraty. A samozřejmě taky musím velmi kladně hodnotit opáčko :D

2 Lusssinka Lusssinka | 23. září 2010 v 16:20 | Reagovat

líbilo se mi to opakování :D.. a jinak.. tuhle povídku žeruuu!

3 Lů | 24. září 2010 v 15:57 | Reagovat

Nejlepší, nejlepší, nejlepší :)

4 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 25. října 2010 v 14:52 | Reagovat

Krutopřísný blogíšek :D

5 Violette Violette | 25. října 2010 v 17:56 | Reagovat

hmmm... krutopřísný... kdo to jen říká? :D

6 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 7. února 2011 v 12:40 | Reagovat

JÁ se nudím :D

7 Ajaz Ajaz | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 17:58 | Reagovat

Vstřebal jsem to, neboť žádný učený z nebe nespadl....žeee:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama