Střípky minulosti - Trest

16. dubna 2010 v 17:29 |  Don't Worry, Be Happy
will
Nechápu, jak jsem to mohla přestat psát.
Leden 2022. Will je v 5. ročníku.

 Profesor Hampton, učitel formulí, nesnášel víly. Tak tomu alespoň podle Willow Levanderové bylo. Možná jen nedokázal pochopit, že to světlovlasá studentka z Havraspáru nedělá schválně. Její kouzlení v tomto předmětu zkrátka nebylo nijak dokonalé. Svými pokusy však způsobovala jen naprostou destrukci třídní morálky. Sama ani v nejmenším nechápala, jak dokáže, to co dokáže. V ostatních předmětech patřila mezi premianty, jak se patřilo na člena její koleje, ale kouzelné formule?
 Jednou, když nacvičovali zaklínadlo, jímž měli sfouknout plamen svíce na vzdálenost pěti metrů,přičarovala do učebny vítr tak silný, že vymlátil všechna okna a několik studentů skončilo na ošetřovně. Nebo když nacvičovali accio. Několikrát se pokusila přivolat brk, který před ní ležel na lavici. Chvíli se nic nedělo, ale pak se venku ozval bolestný jekot. Otevřeným oknem sem proti své vůli začali vlétat sovy. Zkrátka když se jí něco takového přihodilo, trávila večery leštěním plaket a pohárů v pamětní síni. Profesor trpěl jakousi zvláštní paranoiou, díky níž měl dojem, že jsou studenti hloupí nebo nešikovní schválně.
 Pouze ve dvou případech se však nemýlil. James Potter a Henri Stevens vkráčeli do místnosti následováni samotným Hamptonem.
 ,,Vaši hůlku, Pottere. Víte, co máte dělat."
 James se na něj jen ušklíbl, ale podal mu ji.
 ,,Vás čeká něco jiného, Stevensi. Přece si nemyslíte, že vás tu nechám s tím vaším kamarádíčkem. Jen pokračujte, slečno," pobídl Willow, která celou scénu sledovala. Vrátila se k leštění a dál si skupiny nevšímala. 
 Zabouchly se dveře a síň se znovu ponořila do ticha. Will vrátila čistý zlatý pohár zpět do prosklené vitríny. Unaveně se posadila na zem, zavřela oči a opřela se o stěnu za sebou. Po její pravici se ozvalo šustění. To se James posadil vedle ní.
 ,,Nebojíš se, že tě chytí?" zeptal se jí. Neznal nikoho, kromě sebe samého a Henriho, kdo by si dovolil tak okatě neplnit trest. Jen si vysíleně odfrkla. ,,Co by mi mohl udělat?"
 ,,Napařit ti další?"odpověděl otázkou.
,,To udělá i tak," a na rtech jí pohrával ironický úsměv.
,,Jo, zapomněl jsem, jak moc tě má rád,"poznamenal po chvíli.
,,To já ne."
,,Letos jsme se tu zatím nepotkali."
,,Byla to jen otázka času. U mě je to vždycky ten stejný důvod a ty si zase nemůžeš pomoci - za každou cenu chceš bavit dav." Otevřela oči aby viděla, jak se tváří. Usmál se a také na ní pohlédl. ,,Vážně nechápu, jak si můžeš rozumět s mým bratrem."
 Will chvíli přemýšlela, jestli mu má něco odpovědět, pak se ale rozhodla kamaráda zastat - to co řekl James nevyznělo nejlíp. ,,A já zas nechápu, co proti němu máš." Ačkoli nechtěla znělo to trochu nepřátelsky.
 ,,Nemyslel jsem to špatně," bránil se, úsměv mu ze rtů zmizel. ,,Chtěl jsem říct, že jste hodně odlišní. Ty jsi oheň a on voda," vysvětloval.
Willow nikdy neviděla Jamese tak vážného. Byl to frajírek, co se jen předvádí a pusa se mu nezastaví. A seznam holek, které vystřídal by byl nejdelší, jaký kdo mohl v Bradavicích mít, kdyby tu nebyl Henri.
 Vyrostl? Možná i ona sama za ta léta ztratila trochu své ješitnosti a naivity. ,,Možná je to klíč k úspěchu,"nadhodila.
 Přikývl. ,,Možná."
 Na dlouho nastalo ticho. Hradní hodiny sotva odbili půl deváté, když James znovu promluvil. ,,Jak se vůbec máš, od chvíle, kdy jsme spolu mluvili naposled. Cos dělala například o prázdninách?"
 Naposledy spolu mluvili na plese - na to se zapomenout nedalo.
 Stručně mu převyprávěla o pobytu ve Francii u dědečka, jak čtrnáct dní prozkoumávala Paříž, navštěvovala rodinné známé a příbuzné. Potom týden pobývala u Weasleových a s rodiči jeli na Korsiku. Potom mu vyprávěla o zimních prázdninách, jak se ztratila na sjezdovkách v Itálii. James se hodně vyptával. Nikdy nelyžoval a nedokázal pochopit, co na těch dvou prkýnkách mudlové vidí.
 ,,Jde tam hlavně o rychlost," poučila ho.
 ,,To si užiješ i při famfrpále,"odporoval. Bratr mu říkal, že Will tu hru nemá příliš v lásce.
 ,,Koště je taky jen kus dřeva. A nemám ráda létání, "přiznala.
 Odbila devátá. Willow vstala. Cítila se z toho rozhovoru nervózně. Popadla první pohár, který uviděla a pustila se do leštění. James jí při tom zvědavě pozoroval. Periferně ho viděla, ale ještě chvíli předstírala, že si ničeho nevšimla. ,,Měl bys taky něco dělat,"poradila mu. ,,Hampton přichází dvě minuty po deváté. Vždycky."
 Kupodivu bez řečí vstal a napodobil ji. Měla pravdu - jen o pár vteřin později se dveře rozrazily a vstoupil profesor formulí.
 ,,Můžete jít," oznámil jim a zase zmizel. Will odhodila hadr do staré skříně s lešticími prostředky. ,,Tak čau," rozloučila se a vydala se k východu. Odejít jí zabránil Henri, který v tu chvíli rozrazil dveře a ležérně se opřel o jejich rám. Po tomhle klukovi šílela snad polovina bradavických holek. Rozhodně byl hezký, chytrý, nadaný prakticky na všechno a na své okolí působil nedbale elegantně. Zkrátka ideální lamač dívčích srdcí.
 Willow zvedla obočí a založila ruce na prsou s pohledem, který říkal: ,,Uhni, nebo zemřeš."
 Ani se nehnul. Jen se flirtovně ušklíbl. ,,Mám vaše hůlky." Vytáhl je z hábitu a jednu z nich hodil Jamesovi. Ten po ní zkušeným pohybem chytače chňapl. Druhou si Henri strčil za ucho.
 Willow si jen povzdechla. Co si ten idiot myslí? Byla moc unavená, neměla trpělivosti nazbyt.
 ,,Henri," ozvalo se za ní nečekaně. James udělal krok k ní.
 Hnědovlasý mladík překvapeně nadzvedl obočí, ale hůlku jí podal. Ustoupil, aby mohla projít.
 Zmatená se vracela na kolej. Nijak nespěchala, když v tom zdáli zaslechla hlasy. Zastavila se a zaposlouchala. Jen matně dokázala rozeznat některá slova.
,,…jistý? …nafoukaná slečinka. Od plesu tě úplně ignorovala." Henri!
,,Není tak špatná," odporoval mu James. ,,Já jí koneckonců ignoroval taky."
 ,,Nějak moc jí bráníš. Snad ses nezamiloval?" pokoušel ho. ,,Ještě jsem moc mladý, abych šel za svědka."
 ,,Nestraš," zasmál se James. Bouchnutí dveří napovědělo, že se také vydali ke své koleji. Willow vešla do prvních dveří, které zahlédla a neopovažovala se je zavřít. Stačilo pouhé zavrzání, aby byla prozrazena.
 ,,Dokážu dostat každou, ale Ona - to je výzva," pokračoval Henri.
 ,,Nech ji být," zamumlal James. Už zbývalo jen pár metrů k Williným dveřím.
 ,,Pf… Začíná s tebou být nuda. Dřív by ses vsadil. Takhle skončíš jako Brumbál."
 ,,Jako nejlepší čaroděj století?"
 Henri se rozesmál. ,,Ne, jako nudnej stařík."
 ,,Vždyť umřel dřív, než jsme se narodili…"
 ,, Ale máma ho znala. A říkala, že to byl blázen."
 ,, Táta říkal génius."
 ,, To máš stejný."
Přešli okolo a dál putovali nočním hradem mlčky. Willow vyčkala, dokud ozvěna jejich kroků úplně neumlkla. Potom se vrátila do Havraspárské věže. Dlouho do noci ještě v posteli přemýšlela, co by se stalo, kdyby tehdy po plese hned ráno neodjela domů na letní prázdniny. Přemýšlela o tom, jaké by to bylo chodit s bratrem svého nejlepšího přítele.
 James v tu dobu už dávno spal a rozhodně nesnil o tom, jaké by to bylo. Ve snu létal na koštěti a matka na něj křičela, aby se okamžitě vrátil dolů - marně.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Týna Týna | 16. dubna 2010 v 22:58 | Reagovat

Tak tohle je naprosto bezvadne, rozhodne bych si klidne precetla cely pribeh...

2 Violette Violette | 17. dubna 2010 v 8:34 | Reagovat

Díky :) Taky si ho přečíst můžeš... není nijak dlouhý :D

3 Týna Týna | 19. dubna 2010 v 17:56 | Reagovat

Ahoj Marti, kdyz jsem prisla naposledy na tvuj blog, abych si precetla neco, co jsem jeste nevidela, vybrala jsem si prave tuhle posledni cast, zaujala me a prekvapila natolik, ze jsem si pozpatku precetla i ostatni kapitoly,pak jsem si to precetla jeste znova, tentokrat ve spravnem poradi...pises uzasne, neni to jen neco, co si prectes a zapomenes, zaujalo me to tak, ze jsem nad tim musela premyslet i potom.Tedka sem chodim kontrolkovat, jestli nahodou nepribylo pokracovani...Doufam ze se chystas pridat dalsi kapitolu, ze jo?!?

4 Violette Violette | 20. dubna 2010 v 15:25 | Reagovat

ano, plánuju. Takovou  poklonu jsem ještě nedostala. Díky. Teď se samolibě usmívám a asi mě to donutí tu kapitolu napsat okamžitě :)díky díky díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama