20.Martin

20. března 2010 v 19:34 |  V říši snů

Jsem lemra... já vím :D:D Pardoon pardoon. Věnováno mně. (sorry za všechny chyby, které word nerozpozná, nebo předělá slova :) )
martin



Trochu jsem jí popichoval, přiznávám. Uměla se moc hezky červenat. Ale myslím si, že shození z mola do vody jsem si nezasloužil. Doplaval jsem až ke břehu… molo bylo příliš vysoké, než abych na něj mohl vyšplhat. Čekala až vyplavu a pak se teprve rozběhla po pláži co nejdál ode mě.
Běhal jsem rychle díky létům ve fotbalovém mužstvu. Ona si toho brzy všimla, otočila se a natáhla ruce před sebe, jako by se mě snažila zastavit-zbytečně. Pomalým krokem jsem se přibližoval k ní.
,,Tohle jsi dělat neměla," smál jsem se chladně, děsivě, přesně jak jsem si přál.Začala ustupovat.,, Byl to pitomý plakát, já vím," nervózně se zasmála. ,,Neměla jsem tě házet do vody, promiň,"omlouvala se rychle, ani si nevšimla, že couvá špatným směrem - přímo k pěnícím vlnám. Jakmile se jí noha zabořila do zvlhlého písku, pochopila jakou chybu udělala, prudce se otočila - další chyba. Využil jsem situace a vzal ji do náručí. Došlo jí co mám v úmyslu, začala kopat a mlátit rukama. ,,Ne! Prosím, pust mě. Ne!" ječela, ale šel jsem dál, hloub do moře. ,,Ne! Martine, Martínku… já se bojím vody!" A byla to pravda. Už před chvílí sebou přestala házet a místo toho se mě držela pevně jako klíště. Dřív, když jsme se potápěli, neustále se vynořovala a nikdy neplavala hluboko.
Nepouštěl jsem ji, bylo příjemné ji držet v náručí, byla lehoučká a na sobě měla jen plavky. Vrátili jsme se na břeh, ani jí nevadilo mé držení, protože se mě pořád držela kolem krku, teď už ne tak křečovitě.
,,Jsem těžká,"zamumlala.
,,Vůbec ne,"odporoval jsem jí s úsměvem.
Opřela mi hlavu o rameno a pak zmizela - probudila se. A bylo to možná i dobře.
Celý týden jsme si opravdu užívali. Už jsme k vodě nechodili, místo toho jsme hráli hry po hospodách, kradli ovoce v sadech a popíjeli víno. Bylo to báječné, ale můj čas uplynul. V pátek jsem šel spát brzo, v sobotu byla v našem obchodě nějaká slevová akce. Museli jsme vytáhnout všechny zásoby ještě ráno, takže jsem musel vstávat o něco dřív.
Usnul jsem. Kate tu ještě nebyla. Rozhodl jsem se zastavit u pana Lenona - naposled.
Chtěl jsem si od Kate držet odstup, ale tu poslední noc jsem to vzdal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdo je sympatičtější

Martin
Kate
Oba
Ani jeden

Komentáře

1 Algebino Algebino | 21. března 2010 v 8:27 | Reagovat

parááááááááda :)

2 Lusssinka Lusssinka | 21. března 2010 v 20:24 | Reagovat

souhlas:)

3 Pierretta Pierretta | 22. března 2010 v 8:02 | Reagovat

Nemohu nesouhlasit :) jen tak dál těším se na další pokračování

4 Morybundus Morybundus | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 1:05 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama