9. Kate

9. září 2009 v 17:56 |  V říši snů
Ano!Zázraky se dějí, je tu totiž nová Kapitola!!! :D:D

,,Aha,"hlesla jsem, nechápala jsem, co to pro něj znamená, nikdy jsem s nikým nechodila, ani jsem nebyla zamilovaná. Jen spousta úletů. Často jsem přemýšlela nad tím, jestli ta Láska není jen lidský výmysl, třeba jen hluboké přátelství nebo velký obdiv. Pro mě to bylo zkrátka něco, co jsem tak dobře nedokázala pochopit. Lidé ,se kterými jsem se přátelila i moje rodina, mi nikdy nechyběli, i když jsem je neviděla delší dobu. Měla jsem je ráda, to ano, ale asi jsem si nějak nebyla schopná připustit někoho k tělu.


Ta dívka o které Martin mluvil pro něj byla asi důležitá. Už dlouhou chvíli jsem ho pozorovala. Jeho smutek jako by se šířil všude okolo. Padla na mě pochmurná nálada. ,,Chybí ti,"poznamenala jsem a okamžitě si chtěla nafackovat. Proč to říkám? Je naprosto jasné, že mu chybí. Ale on se usmál, nevesele, ale jako by děkoval, vděčně, možná za pochopení. Položila jsem mu chlácholivě ruku na rameno a hned ji zase stáhla, naštěstí se netvářil, že by mu to nějak vadilo... spíš jakoby si toho ani nevšiml. Ještě několik sekund zíral před sebe, pak energicky vstal a usmál se na mě. ,,Pojď, půjdeme do Midenesy."
Vyskočila jsem a běžela za ním. ,,Co tam?"
Midenesa byla malá vesnička u pobřeží,právě zdejší lidé tu chovali na kopcích ovce. Ještě nikdy jsem tam nebyla, slyšela jsem o ní jen z Martinova vyprávění.
,,Slíbil jsem panu Lenonovi, že mu pomůžeme složit sudy s vínem do sklepa,"odpověděl mi se záhadným úsměvem. Několikrát jsem zamrkala. ,,Nejmenuje se ten pán náhodou John?"
,,Náhodou..."
Zbytek noci byl příjemný. Soudků bylo jen asi tucet. Pak jsem žadonila tak dlouho, dokud mi John nezapěl několik vlastních hitů. Probudila jsem se v polovině Imagine. Škoda, tu písničku mám ráda i přesto, že je ohraná.
Do Prahy jsem přiletěla někdy kolem jedenácté hodiny. V poledne jsme si daly s Loty oběd na Václavském náměstí, nákupů už jsem si užila dost, takže jsme po jídle prošli malou část města o které se psalo v průvodci. Vyfotily jsme se na karlově mostě, nechaly si tam namalovat portrét, potom karikaturu a nakonec jsme si poslechly i několik tónů od hudebníků, kteří si tu přividělávali.
K večeru jsme se nechaly odvézt do hotelu. Ačkoli to bylo kousek od centra, vládl tu klid. Za rohem jsem viděla velký obchod s oblečením, takže jsme si naplánovaly začít zítra tam. Vzaly jsme si na recepci klíče a vyjely výtahem do druhého patra. Já a Charlotta jsme měly luxusní apartmá se dvěma pokoji, koupelnou a něčím, co měla být společenská místnost. Na temně fialovém koberci stál kulatý skleněný stolek, okolo něj velký béžový gauč ve tvaru písmene C a dvě kulatá oranžová křesílka . Naproti gauči, zády ke křesílkům byla na zdi velká plazmová televize. Celá jedna stěna byla prosklaná a za ní úzký balkon s výhledem na Hradčany.
Praha nakonec nebyla tak špatná, jak jsem si myslela.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kdo je sympatičtější

Martin
Kate
Oba
Ani jeden

Komentáře

1 lusssinka lusssinka | 9. září 2009 v 18:15 | Reagovat

hezká :)..už se těsím na to, až se potkaj :)

2 algebino algebino | 10. září 2009 v 21:03 | Reagovat

Oooooooooo = obdiv :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama