Září 2009

12.Martin

20. září 2009 v 17:11 V říši snů
Já vím, že na tuhle kapitolu čekáte, Lucinky :D (jako na ten děj :) )
Prošli jsme klikatým údolím až do města. Hned vám padla do očí ta kultura odlišná od té na Zemi. Domy byli nižší a více sladěné s přírodou, žádné silnice, jen vyšlapané cestičky v zelenavém trávníku, jehož délku udržoval jen dobytek. Mezi domy nespoutaně rostli stromy a luční kvítí. Zastavili jsme se v hostinci uprostřed městečka. U sklenic piva se tu hrála jakási obdoba kuželek.
,,Můžem si to zkusit?" zeptal jsem se hostinského.

11.Kate

17. září 2009 v 15:05 V říši snů


Vyrazily jsme brzy ráno, nechtěla jsem své drahocenné prázdniny strávit v posteli. Zamířili jsme tedy do obchodu, jejž jsem včera včera spatřila. Ve výloze se odrážel obličej krásného kluka, přibližně stejně starého jako já, leštil sklo před sebou a co chvíli se rozhlédl po ulici. A pak jsme se střetli pohledem, ale ani jeden z nás neuhnul. Znala jsem ho, jen jsem nevěděla odkud. Jako bych dostala elektrický šok, cítila jsem se opravdu divně. Rozbušilo se mi srdce, nemohla jsem se pohnout, dokonce ani odtrhnout pohled. Ale proč? Mohly uplynout jen vteřiny, ale i hodiny. Jako by se zastavil čas. A mě přitom pronásledoval v hlavě jediný obraz - jeho obličej. Čert ví proč jsem nabyla dojmu, že dokud si nevzpomenu, kdo to je, neprobudím se z toho tranzu.

10. Martin

10. září 2009 v 17:00 V říši snů
S Kate jsme prokecali celou noc, jako vždycky. Vyprávěla mi o svých zážitcích a hrozně se mi omlouvala za to, co nedávno o Praze řekla. Bylo to fajn. Řekl jsem jí, že je to v pohodě. A těsně před úsvitem jí popřál, aby si to v Čechách užila.
,,V jakém hotelu vlastně bydlíš?" zeptal jsem se.
,,Martine! Vstávej!" Teta mě vytrhla ze snění. ,,Musíš do práce."
,,Ach jo, asi se mi zdál super sen, protože jsem se cítil neuvěřitelně šťastný.
Opatrně jsem srkal ranní kávu a pokoušel se vzpomenout, co se mi to zdálo, ale marně. Snědl jsem dva rohlíky s nutelou, hodil si přes rameno batoh a na cestu si vzal ještě nektarinku. Byla taková tuhá, ještě netekutá trochu kyselá - taková, jakou jsem miloval. Měl jsem ji v sobě ještě před tím, než výtah dojel do přízemí.
Cesta tramvají byla nudná a zdlouhavá, ale už jsem si zvykal. Před osmou jsem otevíral dveře služebního vchodu. Otevíračka je v devět, do té doby jsem s prodavačkami vyndaval nové zboží.
O půl deváté jsme měli hotovo. Lucka, nejmladší ze zaměstnanců, šla ještě upravit výlohu. ,,Marťo!" zavolala na mě. Pomalu jsem se ploužil za jejím hlasem a cestou sbíral pytle a zbytky krabic od vybaleného zboží. ,,Co je?" Obešel jsem papírovou stěnu, která oddělovala výlohu od zbytku obchodu. a okamžitě jsem věděl proč zní její hlas tak vyděšeně. Celou výlohu pokrýval nečitelný nápis sprejem. Vzdychl jsem, vybral pár ostřejších slovíček, abych si vybyl vztek a šel si do skladu pro věci. Vzal jsem si jeden z kýblů a strčil ho pod kohoutek, zatímco do dna bubnoval proud vody objevilo se tu i pár dalších užitečných věcí - kartáč, hadr, stěrka. Zastavil jsem vodu a všechny věci naházel do kýble. Už jsem skoro zavřel dveře, když mi do zorného pole padla lahvička s technickým lihem - ten se může hodit.
Ulice byly po ránu klidné, jen pár kravaťáků spěchalo do práce s černým kufříkem. Tohle byla nákupní čtvrť a tam se takhle brzo nechodí.
Nakonec to nešlo tak špatně, sprej byl pravděpodobně nekvelitní. Ani jsem nespotřeboval moc lihu, za půl hodiny bylo po nápisu. Došel jsem si pro čistou vodu a všechno ještě opláchl.

9. Kate

9. září 2009 v 17:56 V říši snů
Ano!Zázraky se dějí, je tu totiž nová Kapitola!!! :D:D

,,Aha,"hlesla jsem, nechápala jsem, co to pro něj znamená, nikdy jsem s nikým nechodila, ani jsem nebyla zamilovaná. Jen spousta úletů. Často jsem přemýšlela nad tím, jestli ta Láska není jen lidský výmysl, třeba jen hluboké přátelství nebo velký obdiv. Pro mě to bylo zkrátka něco, co jsem tak dobře nedokázala pochopit. Lidé ,se kterými jsem se přátelila i moje rodina, mi nikdy nechyběli, i když jsem je neviděla delší dobu. Měla jsem je ráda, to ano, ale asi jsem si nějak nebyla schopná připustit někoho k tělu.