5.Kate

23. srpna 2009 v 11:14 |  V říši snů
Zase jsem to po sobě nečetla, takže tam bude aspoň milion chyb. Věnováno Lucce ( té která má tak hezkou barvu stěn v pokoji :D a co mi půjčila zde zmíněnou knihu)


Léto je v plném proudu. Kalendářně zatím ne, ale slunce tady v Texasu taky dokáže pálit a to pořádně. Vzala jsem si knihu a šla k bazénu za domem. Lehla jsem si do plážového křesílka a nalistovala sedmdesátou osmou stranu Rozbřesku a stejně jako stovky, tisíce i miliony američanek hltala každé slovo Stephenie Meyerové.
Ten příběh nebyl o obyčejných lidech, přesto mě přivedl na myšlenky o normálním životě, životě o němž jsem snila. Moci dělat co chci a kdy chci a neohlížet se na ostatní, třeba se mi to o prázdninách v Evropě splní. Lehla jsem si do chladivé trávy, opřela si hlavu o ruce, tak abych na knihu dobře viděla, ale zanedlouho mě začali pálit ruce a bolet lokty i dlaně. Položila jsem si hlavu na knihu a plánovala báječné akční prázdniny. A pak jsem usnula.
Martin na mě tentokrát nečekal, nejspíš byl ještě vzhůru. Procházela jsem se krajinou, bylo tu tak krásně. Příroda nedotčená, jen kolem moře někdo vykácel stromy, to však zlepšilo malebný výhled do kraje, na zelených loukách se pásli ovce. Byla to nádhera, jako bych se ocitla ve filmu Kouzelná země skřítků, tady by nebylo divné, kdyby nějaký vyběhl z trávy.
V širokém okolí bylo jediné město a to bylo jak z pohádky. Jednoduché nízké domky, s malými zahrádkami se zeleninou a divoce rostoucím kvítím. Nikde žádné paneláky ani silnice, jen příroda a vše s ní sladěné, nebyly tu ani cesty, jen vyšlapané pěšinky. Tráva rostla do výšky, dokud ji nespásala zvířata. Nemohla jsem si nevšimnout té dokonalosti, tady mi to připomínalo jiný film. Ano, bylo to jako Hobitín z Pána prstenů, možná to tu bylo i podobně velké, všichni tomu říkali město, avšak vzhledem k počtu obyvatel bychom v obyčejném světě mluvili o vsi.
Vrátila jsem se na kopec nad městečkěm a lehla si do měkké trávy, nechala se ovívat čerstvím přímořským větříkem a užívala si svobody.
,,Ahoj," řekl Martin.
,,Ahoj," odpověděla jsem a sama se divila, že mě jeho nenadálý příchod vůbec nepřekvapil. ,,Co budeš dělat o prázdninách?"zeptala jsem se a tolik jsem doufala, že to bude něco velice vytěžujícího, aby spal co nejdéle.
,,Jedu pracovat do Prahy." Co ty?"
,,Vážně?" To je sen! ,,Já budu tři dny v Londýně, tam jezdíme s mamkou často, takže se nemá cenu zdržovat. Pak mě čekají zastávky v Paříži, Barceloně a Berlíně. A potom budu chvíli v Praze a zbytek prázdnin se doplánuje až cestou. Ani nevím proč jedu do Prahy. Je to malé město a obchody nic moc, dokonce netuším, v jaké je zemi," usmála jsem se, bylo mi jedno, kde to je. Upřímě, milion obyvatel, to byl vcelku zapadákov.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Pokud tu jsi tak klikni

KLIK !!!
NEKLIK !!!

Komentáře

1 algebino algebino | 23. srpna 2009 v 12:07 | Reagovat

áááááá..jsem poctěna velice moc :D děkuji :) a kapča supr, takže na nic nečekej, neotálej a piš :P

2 lusssinka lusssinka | 24. srpna 2009 v 22:28 | Reagovat

páni, je to nejvíc zajímavý.. máš dobrý nápady čoveče :) už se nemůžu dočkat další :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama