Promiň, že jsem nesplnil slib.

17. listopadu 2008 v 10:58 |  Harry Potter

Omlouvám se, že jsem dlouho nic nenapsala, ale znáte to...zkouškový období, to se pak s písemkama a z úkolama roztrhne pytel. Takže pro začátek je tu jedna taková jednorázovka co mi už nejmíň půl roku leží v šuplíku...hmmm zase krapet pesimistický... no a jako vždy jsem to nečetla, takže je to pravděpodobně jedna chyby za druhou.. :-P
*
Černé jezero na pozemcích Bradavického hradu se zbarvilo do načervenalé barvy zapadajícího slunce. Tmavovláská dívka z chlepcem se opírali o starou vrbu a zaujatě se bavili. Útržky vět se nesly vzduchem do dáli.


,,Musím ty hodinky najít,"říkal právě chlapec.
,,Tak zkus accio," navrhla dívka.
,,Už jsem ti říkla že jsou proti němu chráněné, dědeček dbal na všechno když mi je dával"namítl rozzlobeně.
,,Tak ti pomůžu hledat..."
,,Ne,"přerušil ji mladík, ,,nechci abys z toho u Carowových měla problémy,"dodal starostlivě. Chytil jí za ruku.,,Uvidíme se na večeři."Na tváři měla starostlivý výraz. Bylo mu z toho úzko. ,,Neboj se o mě, přijdu hned, slibuju," letmo ji políbil a vydal se podél Černého jezera.
Dívka chvíli stála na místě, ještě nebylo tak pozdě, rozhodla se věřit mu, obrátila se a vykročila k hradu. Mladík se za ní ještě naposledy ohlédl než zaměřil oči na trávník, hledajíc bílý ciferník ztracených hodinek. Bezmyšlenkovitě obcházal pozemky až stanul před bílou hrobkou Albuse Brumbála. Za sebou zaslechl zvuk který ho donutil otočit se - jako když po trávě klouže lem pláště. Ocitl se tváří v tvář osobě, která všem tolik naháněla strach. Muž s černýma očima, světlou pletí, holou hlavou a dvěma dírkami v místě kde dříve býval nos. Tolik připomínal hada kterého měl omotaného kolem krku...Lord Voldemort.
Chlapec se nemohl pohnout, i kdyby ano, utíkat nebo se bránit bylo v takové situaci naprosto zbytečné.
,,Á, Nagini,"ozvalo se z Voldemortových bezkrevných úst, byl to jen syčivý šepot nahánějcí hrůzu, ,,co takhle malou svačinku."
Chlapec couvl, avšak dosáhl jen toho, že se natáhl na zemi. Had se doplazil k jeho tělu a zaútočil. Ozvala se rána a Brumbálovu hrobku rozdělila dlouhá trhlina. Voldemort sebral bezovou hůlku a otočil se k svému mazlíčkovi. ,,Naginy," zasyčel. Had nechal svou kořist být a vrátil se na ramena svého pána. Ten se vznesl do vzduchu a ztratil se v paprscích zapadajícího slunce.
Chlapec zasténal, zůstal tu sám. Sám se svou bolestí, vedle něho se zvětšovala kaluž tmavorudé krve. Nechtěl zemřít, ale věděl že ho nikdo nepřijde zachránit. Nechtěl promarnit poslední minuty, možná jen vteřiny, života pro bolest...
*
Tmavovláska se chystla na večeři. Strachem se jí klepala kolena. Co když do chytí? napadlo ji. A já tu zbaběle sedím u večeře! Není náhodou předností Nebelvíru odvaha? Rozhodla se, vstala a nenápadně se vypařila z Velké síně. Pronásledoval ji pouze varovný pohled profesorky McGonagalové.
Dívka proběhla ven dosud otevřenou branou.
,,Co tu děláš?" zastavil ji školník Filtch.
,,Já jen,.."koktala
,,Ať už jsi pryč, nebo tě mám nahlásit řediteli? Porušuješ nový školní řád,"vycenil svoje žluté zuby. ,,Běž na večeři."
Tmavovláska sklonila hlavu jako by se styděla, ale ve skutečnosti zakrývala smích, který způsobila jeho dlouhá řeč. Většinou křičel jenom samé nesmysly, kde se většinou objevila slova : školní řád, uličníci, uklidíte, apod.Počkala, než se jeho šouravé kroky vzdálí a pokračovala k jezeru.
Pozemky byli liduprázdné, slunce se již téměř ztratilo za obzorem, jen několik posledních paprsků prosvěcovalo zalesněná údolí mězi kopci. Hladina Černého jezera byla naprosto klidná, nezčeřená větrem. Zapovězsný les byl taktéž tichý a nehybný. Brumbálova hrobka svou bělostí zářila v okolním pološeru. Dívka zamžourala do dáli, někdo se o ni opíral!
Přiběhla až k ní a padla na kolena. Zem i chlapcovo tělo bylo potřísněno krví.
Ptáci v korunách stromů poplašeně vzlétli když se vzduchem rozlehl dívčin vyděšený křik následoavaný histerickým pláčem.
Jeho oči už se nikdy neotevřeli a srdce zůstávalo nehybné. Avšak, na Brumbálově hrobce ještě dlouho zářil vzkaz napsaný chlapcovou krví: ,,Promiň, že jsem nesplnil slib."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Pokud tu jsi tak klikni

KLIK !!!
NEKLIK !!!

Komentáře

1 lusssinka9 lusssinka9 | Web | 17. listopadu 2008 v 12:28 | Reagovat

do háje, Marťo:D..jakože z toho mám docela dost husinu:D...a jakože chválím moc moc;)..opravdu se ti to povedlo;)....

2 violette violette | 17. listopadu 2008 v 20:11 | Reagovat

díky :-)

3 Elfairy Elfairy | Web | 19. listopadu 2008 v 19:24 | Reagovat

Ou, tak to je teda krvák:-)

4 T T | 21. listopadu 2008 v 23:58 | Reagovat

only for author: Nesplnil ten slib jen tak náhodou napůl? Podle toho jak to kdo vidí,ale polud ano, tak to je mazec a omlouvám se Nikol za krásný rozhovor :D (pokud jsi opravdu spala) :-) .

I wrote this impaired (jooo nooo, sedlejov dokáže ledacos :-) )

5 Algebíno Algebíno | Web | 22. listopadu 2008 v 21:05 | Reagovat

moc hezký:), ale piš raději něco veselýho...přece nechceš, abych pořád brečela ne:P

6 violette violette | 23. listopadu 2008 v 11:38 | Reagovat

Algebíno:to víš že nechci, ale já si prostě nemůžu pomoct :-P

T: nechápu... :D to s tou nikol a sedlejovem

7 Klárka Klárka | Web | 6. prosince 2008 v 18:28 | Reagovat

Páni! To se ti moc povedlo, je to výborný! Úžasný!!

8 violette violette | 6. prosince 2008 v 18:45 | Reagovat

Děkuju :-)

9 Nel-ly Nel-ly | Web | 22. února 2010 v 13:05 | Reagovat

Je to vážně skvělý jen... smutný a dost depresivní, to přesně jsem teď nepotřebovala :D ale jinak vážně... páni, myslím, že tady ještě strávím dost času, tak snad budou i další povídky takhle krásné

10 chillychilly chillychilly | 15. května 2010 v 18:58 | Reagovat

jj, máš tam spoustu chyb, ale promiň, jsem strašněj šťoural, já na tom nejsem o moc líp :D jinak je to moc hezký, mám ráda depresivní věci, teda ty kratší, depresivní povídka, no, to je moc deprese i na mě :)

11 Violette Violette | Web | 11. prosince 2010 v 21:52 | Reagovat

Teď si to po letech konečně čtu a koukám, že tam je asi tak padesát chyb! :D No fuj, ale opravovat to nebudu.... ach ta lenost.
A tahle povídka je fakt psycho...

12 snape anonym snape anonym | 26. března 2011 v 15:52 | Reagovat

Já radši povídky se Snapem, ale tahle povídka je boží!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama