36.kapitola - Rozhodnutí

30. května 2008 v 13:24
Tady je ta nejdelší slibovaná kapitola, konečně se něco děje, a v další kapče se kooooooonečně dozvíte o co tu celou dobu běží :P
ps:je tam dost znát jak už mě to nebavilo(v druhý a třetí části)
Bledá žena stála na louce bez sebemenšího záchvěvu. Na stéblech trávy se blyštěli kapičky rosy připomínající náhrdelník perel, který se rozsypal dávné královně. Slunce se sebevědomě vyhouplo nad obzor a ohřívalo čerstvý vzduch protkaný svěžím vánkem. Včely bzučely, ptáčci v korunách stromů radostně zpívaly, vše vypadalo tak bezchybně. Jak moc si plavovláska přála aby to skončilo, aby nemusela odolávat té pohádkovosti, je tu až příliš dobra, než aby to byla skutečnost. ,,Ne,"vykřikla. Ptačí zpěv utichl, zeleň zmizela a vše dostalo ponurý, temný nádech. Znovu ležela na zemi v té malé kobce. Třásla se zimou, na ledovou kamennou podlahu dopadaly její slzy. Pokusila se posadit, ale v jejím rozlámaném těle zbývalo už jen málo sil.
,,Mě nezlákáš falešnými představami,"zašeptala vyčerpaně.
,,Vidím, že si stojíš za svým názorem," medově sladký hlas prořízl ticho jako nůž. Mladík v černém plášti se posadil vedle ženy. ,,Máš silnou vůli,"řekl uznale. ,,Až najdu Elizabeth, budeš skákat tak jak já pískám, jinak skončí jako tvůj manžel,"chladně se rozesmál.
Klára se otřásla při vzpomínce na svou rodinu, která se její vinou tak rychle rozpadala. Ještě však v sobě našla kousek naděje. ,,Nikdy ji nenajdeš, umí se lépe skrývat než ty hledat,"nevesele se usmála.
Mladík jako by urážku neslyšel jí něžně pohladil po vlasech, naklonil se až k ní, jako by jí chtěl říct tajemství. ,,Liz ano, ale Melinda ne,"pošeptal jí do ucha. Vstal a došel ke dveřím, uchopil kliku a naposledy se ohlédl. ,,Myslím, že se vrátím na Faileon,"mluvil rozpustile, jako by ho to právě napadlo, ,,doteď jsem působil věrohodně."
Zabouchl dveře, ale jeho chladný smích se dál rozléhal chodbou až do kobky kam nedopadal jediný paprsek světla, do kobky, kde Klára znovu upadla do bezvědomí.
******************************************************************
Parta dívek a chlapců se smíchem vyběhla z jídelny, za nimi se ospale ploužila Melinda a tupě zírala před sebe. V krychlové síni postávala asi stovka studentů, očividně byli noví, vyplašeně se rozhlíželi kolem a nepřestávali obdivovat jednolitou podlahu i zdobený strop.
Laura se přiřítila k Melindě. ,,Už jsi to slyšela?"
,,Co?"zívla.
Dívka se ušklíbla. ,,Říká se, že jejich školu zavřeli a prý není jediná, odpoledne by měli dorazit další. Myslím, že konečně zprovozní západní křídlo, je tam asi dvě stě pokojů, co se naposledy používaly když byl Faileon jednou z pěti čarodějnických škol, teď už jich je asi padesát, ale jsou mnohem menší a taky... posloucháš mě?"
,,Jo,"zívla, ,,já jen, jsem trochu nevyspalá."
,,To vidím, dobrou noc,"rozesmála se v zmizela ve ,,zdi."
Melinda si ještě naposledy prohlédla skupinku a loudavě se vracela do pokoje, cestou se stavila v knihovně a vypůjčila si ,,kouzla pro začátečníky".
Po vyšlapání tolika schodů byla ještě unavenější než před tím, ale celou tu osamocenou cestu měla možnost uvažovat o tom, jak má pomoci své rodině.
Pršelo, ale vítr nefoukal, jen kapky deště dopadali na střechu, aby utvořili zvuk jemného bubnování.
Dívka hodila knihu na ostatní svazky, které na stole tvořili malou hromádku. Svalila se do křesla a začetla se to ,,Zvyků elfů." Po několika minutách se otevřeli dveře. Amélie a Calmë celé udýchané vešly.
,,Jsem tak ráda že sem přijeli a my se nemusíme učit, asi jim půjdu poděkovat,"Amélie si lehla na Melindinu postel, protože byla ke stolku s knihami nejblíže.
,,A za co jako? Že vraždí a ničí?"Černovláska nechápavě pohodila hlavou a posadila se do křesla.
,,O čem to mluvíš?"
,,No o tom, že studenty z menších škol přemisťují do těch větších kvůli útěku desetitisícům nejhorších vězňů, všichni lepší čarodějové odchází bojovat proti nim, už jsem vám to říkala,"zamračila se.
Melinda se v tichosti sklonila nad knihou a přemýšlela, přece jen jí jedna informace scházela
,,Filoméno?"
,,Ano?"Fialková víla se posadila na ,,Kouzla pro začátečníky."
,,Mohla bys mi prosím přinést jednu knihu?"
,,Nejsem služka, myslím, že jsem ti to říkala, když jsem se poprvé potkaly," naoko se urazila.
Melinda jí sledovala psíma očima. ,,Prosím, pěkně prosím, ty tam jsi coby dup."
,,Co potřebuješ,"vzdychla.
,,Něco o Henrietě, životopis, záhady a tak."
Víla okamžitě zmizela. ,,Ten styl odchodu mi někoho připomíná,"zamumlala si pro sebe Melinda.
,,Cože?"zeptala se nechápavě Amélie.
,,Ale nic," zakroutila Melinda hlavou.
,,Na co máš vlastně všechny ty knihy?"neváhala se zeptat Calmë.
,,Potřebuji pár informací pospojovat dohromady, až všechno zjistím, tak vám to řeknu,"tajemně se usmála.
,,Tak s to nech pro sebe,"odsekla černovláska.
,,Ničím si nejsem jistá, chci jen vědět něco o naší rodině, o elfech a taky jestli není nějaká spojitost mezi mnou a Henrietou, stačí?"
,,To si ještě rozmyslím,"nadzvedla obočí.
Amélie se vložila do hovoru: ,,Doufám, že nehodláte celý den zasvětit hádkám. Sebastian prý začal učit dobrovolníky telekinezi."
,,Já půjdu ráda,"usmála se Mel.
,,Já taky,"Calmë, jak se zdálo, zapomněla hrát uraženou, ,,kdy to začíná?"
,,Asi za půl hodiny, měli bychom vyrazit, jestli všem nechceme připomenout, že to právě my vždycky chodíme pozdě…"
Telekineze se vyučovala až v šestém patře, zájemců o dobrovolné studium bylo víc než sto. Zahlédli v davu Maxe, Jakoba a několik dalších spolužáků. Zamávali jim na pozdrav. Maxovi se podařilo prokličkovat až k nim.
,,Rozděluje nás do dvou skupin, na prváky a ty co to chtějí jen jako doučování,"oznámil hned, ,,jak se máte krásky?"nezapomněl se zeptat.
Amélie zrudla tak, že jí pihy téměř nebyly vidět.
,,Skvěle,"rozesmála se Mel při pohledu na kamarádku.
,,Co ti na tom oslovení tak vadí, krásko,"přidal se k Maxovi Jakob, kterému se mezitím podařilo protlačit davem.
,,Nic,"odpověděla s křečovitým úsměvem zrzka.
,,Kde máte Sepa a ostatní?" nadhodila jiné téma Melinda
,,Nechtělo se jim," zvednul Max oči v sloup.
*******************************************************
Po dvou hodinách se studentům dařilo zvednout myslím věci do vzduchu a nechat je poletovat po třídě. Melinda se rozhodla zajít se podívat do sedmého patra, jestli Elizabeth neposlala dopis. Vstoupila do tajné místnosti a otevřela Eressielovu truhličku a vytáhla jediný lístek který se v ní nacházel. V rohu stálo její jméno a tak se pustila do čtení.
Melindo, nechci ti působit zbytečné problémy, ale nevím komu věřit. Dochází nám jídlo a voda a ,,ti lidé" tu neustále hlídají. Je tu jediná možnost: Od ,,našeho" stromu vede tajný vchod do hradu. Prošli bychom jí ven, ale nevím kde končí. Nepsala bych ti, ale jsme zoufalí, heslo zůstává Restalon. Máma mi jednou řekla, že když budu opravdu v úzkých, mám vyhledat Neitana. Prosím, najdi ho a pověz co se stalo, on už bude vědět co má dělat.Opatruj se.
Elizabeth
Složila dopis, posadila se a uvažovala. Do místnosti vešla černě oděná postava.Příchozí se posadil vedle ní. ,,Už jsi se rozhodla?"zeptal se Neitan.
,,Jak to, že víš o všem co se tu děje?" Nevěnovala mu jediný pohled, ,,proč toho nevyužiješ? Proč jsi neudělal to, co děláš vždycky? Zmizíš a zase se někde objevíš, proč jsi tedy nezachránil Elizabeth?" křičela na něj zoufale.
,,Nemůžu,"začal klidným hlasem, ,,někdo počítal s tím, že přijdu a vytvořil bariéru okolo celého vašeho hradu, nemůžu se ani přiblížit,"posadil se vedle ní, ,,Budu ti pomáhat jak jen budeš chtít, ale svou sestru musíš zachránit sama. Už víš jestli půjdeš?"
,,Nevím,"odpověděla s obličejem v dlaních, ,,co zmůžu proti nim? Chci zachránit Elizabeth a mámu. Ale…nemám proti nim, kteří je drží, šanci. Jsem jen malá holka, co se začala učit kouzla…,"po tváří jí stekla slza.
,,Teď budu tvým učitelem já, ty to zvládneš, vím to,"povzbudivě se na ni usmál.
Ozvaly se kroky a ve vchodu se objevil Septhimus. ,,Jen si vezmu knížku,"vykoktal. Neitan už byl na nohou. ,,Dojdu ti pro věci, počkej na mě před Velkým sálem,"jeho černý plášť jim zmizel z očí.
Septhimus nechápavě zíral na Melindu, o krok se přiblížil a setřel jí slzu z tváře. ,,Co se stalo?"
,,Odcházím,"sledovala špičky svých bot a nervózně přešlapávala z jedné nohy na druhou. Čekala, že se jí bude vyptávat nebo přemlouvat, ale on řekl jen:,,Čekal jsem kdy to uděláš. Co mám vyřídit ostatním?"
,,Ty už něco vymyslíš,"smutně se usmála.
,,Jestli cokoliv potřebuješ řekni si."
,,Snad jen,"zaváhala, ,,obejmout."
Než si stačila uvědomit co se děje stiskl ji v náručí a ona se nechtěla pustit, nechtěla pryč z toho bezpečí, ale musela a věděla, že když neodejde hned, už na to nebude mít odvahu. Jemně ho políbila a vyběhla ven, pak po schodech dolů a doufala, že už na ní Neitan čeká. Stál před bránou s jejím vakem.
,,Knihy,"vzpomněla si.
,,Máš je tam," uklidňoval ji.
,,Díky, ale jak jsi věděl…" začala celá udýchaná.
,,Moje tajemství,"odpověděl.
,,Jako vždy,"ušklíbla se, ,,vyrazíme?"ohlédla se ke schodišti, ale nikdo nepřicházel.
,,Pevně se mě chyť," řekl a podal jí svou opálenou ruku.
Poslechla, pocítila lehké brnění a pak byla všude tma, jediná jasná věc v tom prostoru byla Neitanova dlaň, které se tak křečovitě držela. Pomalu ji naplňovalo zoufalství té prázdnoty, když se odkudsi objevilo světlo a ona znovu stála na pevné zemi. Přivřela oči, aby přivykla polednímu slunci, jehož paprsky se prodírali mezi listy buků a dubů.
,,Kde to jsme?"zeptala se.
Neitan si hodil vak na záda a pohlédl kamsi do dáli. ,,Jen nedaleko pozemků Faileonu. Tenhle způsob přepravy budeme používat jen v případech nouze, je to dost vyčerpávající, než tě něco naučím budeme muset chodit pěšky," dlouhé hnědé vlasy mu spadly do obličeje, když se pokusil upravit si přezku na které vysel jeho rudý meč.
Melinda se nadechla svěžího vzduchu, ,,Tak kudy půjdeme?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vládkyňa Siedmych morí→ tvoje NEW SBé (a som tomu veeľmi rada:) Vládkyňa Siedmych morí→ tvoje NEW SBé (a som tomu veeľmi rada:) | Web | 30. května 2008 v 14:06 | Reagovat

Veľmi mi prepáč, ale nestíhala som nič robiť na blogu a komenty tiež. Nehneváš sa?

2 violette violette | 30. května 2008 v 14:15 | Reagovat

nevidím důvod proč bych měla :)

3 Elfairy Elfairy | Web | 30. května 2008 v 20:25 | Reagovat

Krásné! Co víc k tomu dodat?

4 lusssinka9 lusssinka9 | Web | 1. června 2008 v 9:46 | Reagovat

krásně napsaný :) hlavně ten začátek :))) už se teším na další kapču :))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama