Květen 2008

36.kapitola - Rozhodnutí

30. května 2008 v 13:24
Tady je ta nejdelší slibovaná kapitola, konečně se něco děje, a v další kapče se kooooooonečně dozvíte o co tu celou dobu běží :P
ps:je tam dost znát jak už mě to nebavilo(v druhý a třetí části)
Bledá žena stála na louce bez sebemenšího záchvěvu. Na stéblech trávy se blyštěli kapičky rosy připomínající náhrdelník perel, který se rozsypal dávné královně. Slunce se sebevědomě vyhouplo nad obzor a ohřívalo čerstvý vzduch protkaný svěžím vánkem. Včely bzučely, ptáčci v korunách stromů radostně zpívaly, vše vypadalo tak bezchybně. Jak moc si plavovláska přála aby to skončilo, aby nemusela odolávat té pohádkovosti, je tu až příliš dobra, než aby to byla skutečnost. ,,Ne,"vykřikla. Ptačí zpěv utichl, zeleň zmizela a vše dostalo ponurý, temný nádech. Znovu ležela na zemi v té malé kobce. Třásla se zimou, na ledovou kamennou podlahu dopadaly její slzy. Pokusila se posadit, ale v jejím rozlámaném těle zbývalo už jen málo sil.
,,Mě nezlákáš falešnými představami,"zašeptala vyčerpaně.
,,Vidím, že si stojíš za svým názorem," medově sladký hlas prořízl ticho jako nůž. Mladík v černém plášti se posadil vedle ženy. ,,Máš silnou vůli,"řekl uznale. ,,Až najdu Elizabeth, budeš skákat tak jak já pískám, jinak skončí jako tvůj manžel,"chladně se rozesmál.
Klára se otřásla při vzpomínce na svou rodinu, která se její vinou tak rychle rozpadala. Ještě však v sobě našla kousek naděje. ,,Nikdy ji nenajdeš, umí se lépe skrývat než ty hledat,"nevesele se usmála.
Mladík jako by urážku neslyšel jí něžně pohladil po vlasech, naklonil se až k ní, jako by jí chtěl říct tajemství. ,,Liz ano, ale Melinda ne,"pošeptal jí do ucha. Vstal a došel ke dveřím, uchopil kliku a naposledy se ohlédl. ,,Myslím, že se vrátím na Faileon,"mluvil rozpustile, jako by ho to právě napadlo, ,,doteď jsem působil věrohodně."
Zabouchl dveře, ale jeho chladný smích se dál rozléhal chodbou až do kobky kam nedopadal jediný paprsek světla, do kobky, kde Klára znovu upadla do bezvědomí.
******************************************************************
Parta dívek a chlapců se smíchem vyběhla z jídelny, za nimi se ospale ploužila Melinda a tupě zírala před sebe. V krychlové síni postávala asi stovka studentů, očividně byli noví, vyplašeně se rozhlíželi kolem a nepřestávali obdivovat jednolitou podlahu i zdobený strop.
Laura se přiřítila k Melindě. ,,Už jsi to slyšela?"
,,Co?"zívla.
Dívka se ušklíbla. ,,Říká se, že jejich školu zavřeli a prý není jediná, odpoledne by měli dorazit další. Myslím, že konečně zprovozní západní křídlo, je tam asi dvě stě pokojů, co se naposledy používaly když byl Faileon jednou z pěti čarodějnických škol, teď už jich je asi padesát, ale jsou mnohem menší a taky... posloucháš mě?"
,,Jo,"zívla, ,,já jen, jsem trochu nevyspalá."
,,To vidím, dobrou noc,"rozesmála se v zmizela ve ,,zdi."
Melinda si ještě naposledy prohlédla skupinku a loudavě se vracela do pokoje, cestou se stavila v knihovně a vypůjčila si ,,kouzla pro začátečníky".
Po vyšlapání tolika schodů byla ještě unavenější než před tím, ale celou tu osamocenou cestu měla možnost uvažovat o tom, jak má pomoci své rodině.
Pršelo, ale vítr nefoukal, jen kapky deště dopadali na střechu, aby utvořili zvuk jemného bubnování.
Dívka hodila knihu na ostatní svazky, které na stole tvořili malou hromádku. Svalila se do křesla a začetla se to ,,Zvyků elfů." Po několika minutách se otevřeli dveře. Amélie a Calmë celé udýchané vešly.
,,Jsem tak ráda že sem přijeli a my se nemusíme učit, asi jim půjdu poděkovat,"Amélie si lehla na Melindinu postel, protože byla ke stolku s knihami nejblíže.
,,A za co jako? Že vraždí a ničí?"Černovláska nechápavě pohodila hlavou a posadila se do křesla.
,,O čem to mluvíš?"
,,No o tom, že studenty z menších škol přemisťují do těch větších kvůli útěku desetitisícům nejhorších vězňů, všichni lepší čarodějové odchází bojovat proti nim, už jsem vám to říkala,"zamračila se.
Melinda se v tichosti sklonila nad knihou a přemýšlela, přece jen jí jedna informace scházela
,,Filoméno?"
,,Ano?"Fialková víla se posadila na ,,Kouzla pro začátečníky."
,,Mohla bys mi prosím přinést jednu knihu?"
,,Nejsem služka, myslím, že jsem ti to říkala, když jsem se poprvé potkaly," naoko se urazila.
Melinda jí sledovala psíma očima. ,,Prosím, pěkně prosím, ty tam jsi coby dup."
,,Co potřebuješ,"vzdychla.
,,Něco o Henrietě, životopis, záhady a tak."
Víla okamžitě zmizela. ,,Ten styl odchodu mi někoho připomíná,"zamumlala si pro sebe Melinda.
,,Cože?"zeptala se nechápavě Amélie.
,,Ale nic," zakroutila Melinda hlavou.
,,Na co máš vlastně všechny ty knihy?"neváhala se zeptat Calmë.
,,Potřebuji pár informací pospojovat dohromady, až všechno zjistím, tak vám to řeknu,"tajemně se usmála.
,,Tak s to nech pro sebe,"odsekla černovláska.
,,Ničím si nejsem jistá, chci jen vědět něco o naší rodině, o elfech a taky jestli není nějaká spojitost mezi mnou a Henrietou, stačí?"
,,To si ještě rozmyslím,"nadzvedla obočí.
Amélie se vložila do hovoru: ,,Doufám, že nehodláte celý den zasvětit hádkám. Sebastian prý začal učit dobrovolníky telekinezi."
,,Já půjdu ráda,"usmála se Mel.
,,Já taky,"Calmë, jak se zdálo, zapomněla hrát uraženou, ,,kdy to začíná?"
,,Asi za půl hodiny, měli bychom vyrazit, jestli všem nechceme připomenout, že to právě my vždycky chodíme pozdě…"
Telekineze se vyučovala až v šestém patře, zájemců o dobrovolné studium bylo víc než sto. Zahlédli v davu Maxe, Jakoba a několik dalších spolužáků. Zamávali jim na pozdrav. Maxovi se podařilo prokličkovat až k nim.
,,Rozděluje nás do dvou skupin, na prváky a ty co to chtějí jen jako doučování,"oznámil hned, ,,jak se máte krásky?"nezapomněl se zeptat.
Amélie zrudla tak, že jí pihy téměř nebyly vidět.
,,Skvěle,"rozesmála se Mel při pohledu na kamarádku.
,,Co ti na tom oslovení tak vadí, krásko,"přidal se k Maxovi Jakob, kterému se mezitím podařilo protlačit davem.
,,Nic,"odpověděla s křečovitým úsměvem zrzka.
,,Kde máte Sepa a ostatní?" nadhodila jiné téma Melinda
,,Nechtělo se jim," zvednul Max oči v sloup.
*******************************************************
Po dvou hodinách se studentům dařilo zvednout myslím věci do vzduchu a nechat je poletovat po třídě. Melinda se rozhodla zajít se podívat do sedmého patra, jestli Elizabeth neposlala dopis. Vstoupila do tajné místnosti a otevřela Eressielovu truhličku a vytáhla jediný lístek který se v ní nacházel. V rohu stálo její jméno a tak se pustila do čtení.
Melindo, nechci ti působit zbytečné problémy, ale nevím komu věřit. Dochází nám jídlo a voda a ,,ti lidé" tu neustále hlídají. Je tu jediná možnost: Od ,,našeho" stromu vede tajný vchod do hradu. Prošli bychom jí ven, ale nevím kde končí. Nepsala bych ti, ale jsme zoufalí, heslo zůstává Restalon. Máma mi jednou řekla, že když budu opravdu v úzkých, mám vyhledat Neitana. Prosím, najdi ho a pověz co se stalo, on už bude vědět co má dělat.Opatruj se.
Elizabeth
Složila dopis, posadila se a uvažovala. Do místnosti vešla černě oděná postava.Příchozí se posadil vedle ní. ,,Už jsi se rozhodla?"zeptal se Neitan.
,,Jak to, že víš o všem co se tu děje?" Nevěnovala mu jediný pohled, ,,proč toho nevyužiješ? Proč jsi neudělal to, co děláš vždycky? Zmizíš a zase se někde objevíš, proč jsi tedy nezachránil Elizabeth?" křičela na něj zoufale.
,,Nemůžu,"začal klidným hlasem, ,,někdo počítal s tím, že přijdu a vytvořil bariéru okolo celého vašeho hradu, nemůžu se ani přiblížit,"posadil se vedle ní, ,,Budu ti pomáhat jak jen budeš chtít, ale svou sestru musíš zachránit sama. Už víš jestli půjdeš?"
,,Nevím,"odpověděla s obličejem v dlaních, ,,co zmůžu proti nim? Chci zachránit Elizabeth a mámu. Ale…nemám proti nim, kteří je drží, šanci. Jsem jen malá holka, co se začala učit kouzla…,"po tváří jí stekla slza.
,,Teď budu tvým učitelem já, ty to zvládneš, vím to,"povzbudivě se na ni usmál.
Ozvaly se kroky a ve vchodu se objevil Septhimus. ,,Jen si vezmu knížku,"vykoktal. Neitan už byl na nohou. ,,Dojdu ti pro věci, počkej na mě před Velkým sálem,"jeho černý plášť jim zmizel z očí.
Septhimus nechápavě zíral na Melindu, o krok se přiblížil a setřel jí slzu z tváře. ,,Co se stalo?"
,,Odcházím,"sledovala špičky svých bot a nervózně přešlapávala z jedné nohy na druhou. Čekala, že se jí bude vyptávat nebo přemlouvat, ale on řekl jen:,,Čekal jsem kdy to uděláš. Co mám vyřídit ostatním?"
,,Ty už něco vymyslíš,"smutně se usmála.
,,Jestli cokoliv potřebuješ řekni si."
,,Snad jen,"zaváhala, ,,obejmout."
Než si stačila uvědomit co se děje stiskl ji v náručí a ona se nechtěla pustit, nechtěla pryč z toho bezpečí, ale musela a věděla, že když neodejde hned, už na to nebude mít odvahu. Jemně ho políbila a vyběhla ven, pak po schodech dolů a doufala, že už na ní Neitan čeká. Stál před bránou s jejím vakem.
,,Knihy,"vzpomněla si.
,,Máš je tam," uklidňoval ji.
,,Díky, ale jak jsi věděl…" začala celá udýchaná.
,,Moje tajemství,"odpověděl.
,,Jako vždy,"ušklíbla se, ,,vyrazíme?"ohlédla se ke schodišti, ale nikdo nepřicházel.
,,Pevně se mě chyť," řekl a podal jí svou opálenou ruku.
Poslechla, pocítila lehké brnění a pak byla všude tma, jediná jasná věc v tom prostoru byla Neitanova dlaň, které se tak křečovitě držela. Pomalu ji naplňovalo zoufalství té prázdnoty, když se odkudsi objevilo světlo a ona znovu stála na pevné zemi. Přivřela oči, aby přivykla polednímu slunci, jehož paprsky se prodírali mezi listy buků a dubů.
,,Kde to jsme?"zeptala se.
Neitan si hodil vak na záda a pohlédl kamsi do dáli. ,,Jen nedaleko pozemků Faileonu. Tenhle způsob přepravy budeme používat jen v případech nouze, je to dost vyčerpávající, než tě něco naučím budeme muset chodit pěšky," dlouhé hnědé vlasy mu spadly do obličeje, když se pokusil upravit si přezku na které vysel jeho rudý meč.
Melinda se nadechla svěžího vzduchu, ,,Tak kudy půjdeme?"

Tak to mám za sebou

28. května 2008 v 20:39 Kecy, keci, kecy
Takže jsem dnes přežila Absolvák, ještě hraju na různejch nesmyslech v sobotu(jen zvuková zkouška) a v neděli a pak ještě 11. června takže před těmahle datama toho asi moc nenapíšu, ale myslím si, že bych něco zítra zvládla(možná jen kousek, ale přece) Mno nic, tak se zatím mějte krásně!!

Z5 z Anglie a fotka

22. května 2008 v 20:35 Já a zase já

Tak jsem zpět!!!!!!!!!! Anglie byla nádherná a bylo tam nádherně... jednou udělám výjimku a dám sem svou fotku... a toooooooo z Liverpoolu, to jsme se s kámoškou naladili do stylu hipies, ptže jsme šly do muzea Beatles Story
(fotka v článku)

Zase já? Řetězák

9. května 2008 v 9:36 Já a zase já

Vyber si :
Orbit/Winterfresh -Orbitky, travičkový
Mc´Donald/KFC - dyť je to to samý...skoro, ale asi KFC, ptže sem tam ještě nebyla :D
Škoda/Mercedes - Citroen
Fotbal/Hokej -bléééééé, Ringo, rozhodně Ringo!!!!
Notebook/PC - Noťas

Volání Anglie!!!!!!!!

9. května 2008 v 9:21 Kecy, keci, kecy
Třikrát sláva!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Jedu do jedné z nejúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžasnějších zemí na světě...Do anglie...určitě sem pak dám nějaké foto, abyste mohli závitět :-P Takže, odjíždím zítra v 11:00 a budu mít 100 liber!! A pojedu se podívat do svý vysněný školy, kde se mimochodem natáčí HP................chvilka napětí..........................OXFORD university!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! a budu bydlet v Nottinghamu---to je tam jak byl Robin Hood, a taky pojedu do Menchesteru a Liverpoolu a na ten oooooooooooobrovsekj stadion(teď nevim ,ale myslim že je v Menchesteru)!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Miluju vás, I love you, Je t´aime... mějte se tu krásně, piště básně, povídky(a komentáře :D:D:D)
Možná, když se mi bude chtít, taak ještě něco písnu (ale počítám předem s tím, že se mi chtít nebude :D:D:D)

Střípky minulosti-Bradavický Expres

9. května 2008 v 9:06 Don't Worry, Be Happy


rok 2017- začátek školního roku


35.kapitola - Až příliš otázek

3. května 2008 v 11:59
Po měsíci je tu zase kapča, tak doufám, že se bude líbit, věnování patří Elfairy
To dopoledne ubíhalo nezvykle rychle, po obědě už zbývalo jen výtvarné umění. To se ale nakonec protáhlo, učili se malovat pouhým pohledem, všechny to tak zaujalo, že se nikomu nechtělo končit i když to bylo vyčerpávající. I Melinda zapoměla na všechno co jí zatěžovalo hlavu. Po dlouhé době zvedla hlavu od svého díla a vyhlédla z okna. Paprsky odpoledního slunce jí příjemně zahřívali tvář, těch několik mraků, které zahlédla po obědě se vytratily stejně jako všecheny starosti. Náhle si vzpoměla. Tiše sebrala všechny svoje věci a nenápadně odešla z učebny. Barevnými křivolakými chodbičkami se vydala do galerie o dvě patra výš. Zdi byly pokreslené nejrůznějšími malbami. Melinda právě procházela rozkvetlou loukou připomínající tu, která se rozprostírala na východ od hradu, tu nádhernou louku, která jí tehdy, když sem přišla poprvé, tak okouzlila. Ty zdi působili tak živě, jako by hustou trávu pročesáfvl letní větřík a včelky přelétaly od květině ke květině. ,,Nikdy nepřestanu tuhle školu obdivovat,"šeptla.
,,Já taky ne," Amálie stála několik kroků od ní, ,,můžu jít s tebou?"
,,Jasně,"usmála se.
Dvojitými dveřmi vešly do galerie a přelétly pohledem stěnu nalevo. Brzy to Melinda uviděla. Mladá žena na obraze, byla možná o něco starší než Elizabeth, měla smutný pohled, přesto byla krásná. Po zádech jí spadaly lesklé vlasy, tmavší než noc, jen jeden pramen spadal do čistého světlého obličeje. Melinda přistoupila o něco blíž a zahleděla se do nakreslených očí, temně modrých, jako nebe před bouří. Na štítku stálo: Nejmladší zakladatelka čarodějnictví-Henrieta
,,Páni,"vzdychla obdivuhodně Amélie, ,,jsi jí opravdu neuvěřitelně podobná."
Melinda ještě dloudo zírala na obraz plná nejistoty, ale bylo tu spoustu otázek na které si mohla odpovědět ještě dnes a ,,neuvěřitelná podoba" mezi ně nepatřila. Bez jediného slova vyšla ven a zamířila do knihovny. Amélie jí nechápavě následovala. Melinda našla jednu z knihovnic a zdělila jí své požadavky:,,Potřebovala bych knihu o zvycích elfů a jejich rodech," zamyslela se, ,,a také významných rodech čarodějů a mocných kouzelných předmětech."
,,Nejsi zrovinka zkromná,"postěžovala si postarší dáma když dívka domluvila. ,,Pojď za mnou, to co žádáš jsou poměrně široká témata, takže ti toho dám víc a ty si už jistě vybereš sama."
Hledání jim zabralo tolik času, že přišli pozdě na večeři. Když se i s knihami vracely do pokoje zářily na nebi hvězdy. Calmë ležela na posteli obklopená učením, mourovatý kocour se povaloval na polštáři a čistil si tlapky. Černovláska zvedla hlavu a přejela pohledem hromady knih, které nesly.,,To jsem netušila, že jste tak pilné studentky,"zasmála se.
,,Spíš zvědavé než pilné,"ušklíbla se Amálie, odhodila těžký náklad na stůl a odbelhala se ke své posteli.
Blížila se půlnoc, Calmë i Amélie už spaly. Melindě se zavíraly oči, ale něco tak zajímavého nechtěla odkládat na ráno. Protřela si rukama oči a prošla se po místnosti aby setřásla ospalost. Tolik informací, snažila se pochopit vše co se stalo i to, co se dozvěděla z knih. Vyšla ven, posadila se na široké zábradlí a pozvedla oči k nebi. Hvězdy na ní vesele pomrkávaly netušíc co ji trápí. Seskočila na zem a rozběhla se dolů. Musí si něco ověřit, když sešla schody pokračovala k mostu. Od hlavní ubytovací budovy, působící v té tmě jako obrovské černé monstrum, se blížila temná osoba. Melinda instinktivně sešla z cesty a schovala se za nízký smrk. Když neznámá postava prošla kolem, vyšla ze svého úkrytu a vracela se zpět, přeci jen to nechá na zítřek, to nečekané setkání jí vyvedlo z rovnováhy, vzpoměla si, že je tu někdo, kdo jen čeká až udělá chybu, jedna z otázek jíž nevyřešila: Kdo a proč jí ovládal. Chtěla být co nejdřív v teple a útulnu pokoje. Přidala do kroku, schody brala po dvou a nedbala na rychlý tep, píchání v boku, ani na obtížné dýchání. Vrazila do dveří a s prásknutím je zavřela. Opřela se o ně, sesula se k zemi, několik vteřin uvažovala co dál dělat, znovu ta otázka, ta nezodpověditelná otázka. Nakonec se s námahlou zvedla, shodila z postele knihy a zavrtala se pod přikrývku. Takhle nikdy nemůžu usnout, pomyslela si, ale zanedlouho ji přepedla únava a ona se propadla do neklidného spánku plného zmatených snů.

Luciééééééééééééééé

3. května 2008 v 11:27 Kecy, keci, kecy
Ano, myslím tebe sousede!!!! Je mi jedno, že ti nejde internet, počítač máš, tak piš!!! Už měsíc a půl čekám na kapitolu k Magiru!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A k Ele už tři a půLLL!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Takže si laskavě sedni ke kompu a přepisuj :P Zní to dost panovačně, ale je to komplimet, kdyby mě to nebavilo, tak ti sem nepíšu tolik vykřičníků :DDDDDDD !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

35.kapitola -

3. května 2008 v 10:00
Pokud nebudu moc velká lemra tak new kapča bude ve dvanáct