33. kapitola - Neitan

24. února 2008 v 14:56
Tak, tady je slibovaná kapitola. Do jejího psaní se zapletla Esmit - konec kapitoly... začíná příchodem Neita (aniž by věděla o co v příběho jde, dala do povídky novou postavu... Neitana, tak jsem to trochu upravila, aby to zapadalo do příběhu) Jinak dík Es, myslím, že to příběhu dodá větší šmrnc...
Ředitel vstal a začal se přehrabovat v zásuvce svého stolu, podle cinkotu byla pravděpodobně plná skleněných lahviček. Po několika minutách konečně našel to co hledal. Vytáhl na světlo malou flaštičku z nazelenalého skla. Na dně líně pobublávala hustá hnědá kapalina připomínající bláto, jenž pokrývalo celé pozemka hradu a blízkého okolí. Norbert mávnutím ruky odstranil zátku a celý obsah nalil do poháru, který se z ničeho nic objevil na stole. Melinda vše sledovala závistivým pohledem. Ředitel musel mýt vcelku pohodový život, i ti nejmocnější lidé museli slovy vyjádřit svá přání, aby jim byla splněna, ale on si jen pomyslí a má co chce.
Norbert k ní natáhl ruku s pohárem a vyslovil prosbu, které se tak obávala: ,,Vypij to."
I když byl jeho hlas příjemný a klidný, zaslechla v něm náznak nutnosti. Dívka si vzala nádobku do ruky a znechuceně si prohlížela obsah. ,,Proč?" věděla že jí ta otázka nezachrání, ale nehodlala se vzdát bez boje.
,,Věř mi, ochrání tě to, alespoň prozatím," snažila se ji přesvědčit,ale když viděl její nechápavý pohled, pustil se do vysvětlování: ,,Ochrání tě to před očarováním a také tě zbaví toho současného."
,,Ne," prohlásila paličatě.
Norbert unaveně vzdychl. ,,Promiň," nemířil na ni svůj dlouhý prst. Ústa se jí sama otevřela a ruka s pohárem se přiblížila k nim. Dívka se snažila odporovat, zbytečně, tělo ji neposlouchalo. Celý plesnivě páchnoucí obsah se přelil do jejích úst.
Chutnal stejně odporně jako vypadal, polkla. Celé hrdlo měla během vteřinky jako v ohni. Ruce se jí konečně uvolnily, využila té chvilky a mrštila pohár na zem, aby si mohla masírovat krk. Motala se jí hlava, jako by znovu zbíhala točité schodiště sedmiboké věže. Zavřela oči, a posadila se na podlahu, byla jen otázka času, kdy se zhroutí úplně. Dřevem obložená zeď tmavla, dívka se zhroutila k zemi
Vzbudila se, ale lenost jí nedovolila otevřít oči. Hlava jí bolela, ale ve srovnání se štěstím, které cítila se nedala srovnávat. Poprvé za dlouhou dobu si dokázala přesně vybavit poslední události. Jako by z ní spadla obrovská zátěž, vše bylo náhle tak jasné, všechny myšlenky uspořádané stejně jako dřív, vytratila se i neopodstatněná zloba střídaná bezbřehou euforií.
Pootevřela oči, ležela v malé místnůstce, skrz skleněné tabulky pronikali nejasné paprsky slunce a dodávali tak pokoji teplý žlutý nádech. Pravidelné oddechování prozradilo, že tu spí ještě někdo. Melindin pohled se zastavil na modré pohovce v rohu, nezaměnitelné zrzavé vlasy měla druhá dívka rozhozené po celém polštáři. Přejela očima po zbytku místnosti, ale jedinou další věcí kterou spatřila byl rozvrzaný noční stolek na druhé straně její postele. Stála na něm váza se sušenými květinami, o ni se opíral list nažloutlého pergamenu. Dívka ho vzala do ruky a opatrně rozložila. Písmo bylo velice úhledné, napsané tmavozeleným inkoustem. Chvilku obdivovala tu krásu, ale pak se pustila do čtení.
Melindo, doufám, že je Ti lépe. Omlouvám se za bolest, kterou jsem ti způsobil, ale jak určitě sama cítíš, jsi osvobozena od kouzel na tobě způsobených, ale také dočasně chráněna před očarováním nebo vniknutím do tvé mysli. Nikomu (přátelům, ani učitelům) o mém zásahu neříkej, dokud nezjistím, kdo za tím stojí S pozdravem Norbert
Dívka si přečetla dopis ještě jedou a zastavila se u slova přátelům. Domníval se snad ředitel, že její podivné chování a zapomínání má na svědomí někdo, kdo je jí blízký? Ne, musel se splést. Do hlavy se jí téměř okamžitě vkradla nenávistná myšlenka na Calmë. Přes nesympatii však musela sama uznat, že nově příchozí neměla s jejími problémy nic společného, všechno začalo mnohem dřív, než se tu černovláska ukázala. Jistě to souviselo z útěkem ze Země ledu. Bolestivě ji bodlo u srdce při vzpomínce na dopis od sestry. Stále doufala, že je její rodina v pořádku. Po tvářích jí stékali slzy a tvořily na povlaku polštáře mokrou skvrnu.
Dveře zaskřípaly, podlaha zavrzala. Do pokoje vstoupila zahalená osoba. Černá káp a černý háb. Pouze červený meč pod kabátem zářil. Osoba zavřela dveře a posadila se na postel. Melinda strachem ztuhla.
,,Neboj se mě děvče."
Ten hlas přece zná. Muž odhodil kápi. I tu tvář zná, dodává jí sílu. Její přítel… Neitan.
Natáhl ruku a něžně jí setřel slanou tekutinu z tváří. Tak rychle dokázala zapomenout, neviděli se už víc jak rok. Chtěla mu vše říct, s jejími slzami se však ztrácela slova. Chtěla mu nějak dát najevo , co pro ni vždy znamenal a stále znamená. Říct něco jako: ,,Stýskalo se mi," ale lhát mu, by bylo mnohem horší, tu myšlenku rychle zaplašila.Tak dlouho byla ovládána, že náhlý zvrat událostí tvrdě zaútočil na její city. ,,Promiň," hlesla a sevřela ho v náručí. A s tím se jí vybavily všechny vzpomínky, vždy přišel, když to nejméně čekala… když ho potřebovala, už od útlého dětství.
,,Povíš mi co se stalo? Proč se tvé drahocenné slzy kutálejí po polštáři?" podařilo se mu vymanit z jejího sevření. Podíval se jí do temně modrých, slzami zalitých očí.
,, Já,"vzlykla, ,,nevím. Ty to víš líp než já. Vždycky to víš," schovala si obličej do dlaní a hlasitě plakala.
,,Ano," promluvil po chvilce, ,, čekám jen na tvé rozhodnutí."
,,Rozhodnutí?" opakovala nechápavě a odhodila si mokré vlasy z obličeje. Proč byl pokaždé o krok napřed před ní? V rohu místnosti cosi zašustilo.
,,Brzo pochopíš," zvedl se z postele , ,,až se rozhodneš, vrátím se," znovu si zakryl hlavu kápí a zmizel. I když to dělal pokaždé, Melinda si nikdy nezvykla na ten prázdný vzduch, jenž ho během kratičkého momentu nahradil. Co myslel tím rozhodnutím, nic nechápala.
,,Dobré ráno," ozval se za jejími zády ospalý Améliin hlas.
Dívka si uvědomila, že už několik minut strnule sedí a zírá do prázdného prostoru. ,, Dobré," odpověděla poněkud přidušeně a svalila se na polštář.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Pokud tu jsi tak klikni

KLIK !!!
NEKLIK !!!

Komentáře

1 Elfairy Elfairy | Web | 25. února 2008 v 15:09 | Reagovat

Zajímavé a poutavé!

2 Esmit Esmit | Web | 25. února 2008 v 17:49 | Reagovat

Slaná tekutina? To zní jako... polívka xDDD A máš tam černá háb místo černý x)

3 romais romais | Web | 25. února 2008 v 22:32 | Reagovat

tyjo...to je suprový :-D

4 lusssinka9 lusssinka9 | Web | 26. února 2008 v 7:40 | Reagovat

heeej, mas to moc pekne napsany!!! :D o, ona me nema rada :D :D :D to je dobre!!! :D rychle napis pokracko..;)

5 lusssinka9 lusssinka9 | Web | 26. února 2008 v 11:47 | Reagovat

jo a napsal mi... :D ...tkze uz, Marto, mame mozna program, ve kterem to prevedeme!hahaaaa, to mam radost! :D a chtela jsem te poprosit ete o tom, abychom tu Barbie girl natocili ete jednou a trochu se na tom domluvili, kde budem a tk a ja jsem si vymyslela novej model! :D prosim te o to moooc.. :D mas dneska cas? moc te prosim, udelej to pro me! :D

6 violette violette | 26. února 2008 v 16:00 | Reagovat

Es:tos tam napsala taky :D

7 Amálka Amálka | 26. února 2008 v 16:31 | Reagovat

Sem tady jediná, kdo nechápe, co se děje?

8 Amálka Amálka | 26. února 2008 v 16:32 | Reagovat

Sem tady jediná, kdo nechápe, co se děje?

9 Elfairy Elfairy | Web | 26. února 2008 v 18:54 | Reagovat

Ne, buď v klidu, nejsi:-D

10 violette violette | 27. února 2008 v 12:29 | Reagovat

jo, uznávám, je to trochu zmatené... :D

11 Elfairy Elfairy | Web | 27. února 2008 v 20:02 | Reagovat

Ale ne, my se jen neorientujeme v těch komenářích. Teda aspoň já rozhodně. No co, tak asi používám plurál majestátu? :-D

12 violette violette | 28. února 2008 v 18:30 | Reagovat

Elfairy: určitě máš právo na používání majestátu ... lady :D

13 Amálka Amálka | 28. února 2008 v 20:49 | Reagovat

Nene, nepoužíváš...=)

14 Elfairy Elfairy | Web | 29. února 2008 v 15:00 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že se nemusím lady slouti:-) Prostě nezasvěcený člověk těmto kometnářům nerozumí. Což ho ovšem nemůže připravit o umělecký požitek z tohoto díla:-)

15 Elfairy Elfairy | Web | 15. března 2008 v 11:01 | Reagovat

Omlouvám se, že otravuju, ale dostala jsem se, ani nevím jak, do SONB. Prosím, pokud ti to neva a moje stránky se ti aspoň trošku líbí, hlasuj pro mě na http://janey-y.blog.cz

Díky!

16 Elfairy Elfairy | Web | 17. března 2008 v 19:48 | Reagovat

Ahoj!

Chci ti poděkovat! I tvůj hlas mě dostal do druhého kola SONB! A nejen to, dokonce jsem byla mezi prvními! Díky! Pokud mám stále tvoji podporu, byla bych ti moc vděčná za hlas na http://janey-y.blog.cz

Díky předem!

17 Šamy Šamy | Web | 18. března 2008 v 19:37 | Reagovat

NÁDHERA!!Ty máš ráda Parica Carmana?Já taky!Nechceš se spřátelit?Máme hodně společnýho.Kdyžtak napiš!

18 lusssinka9 lusssinka9 | Web | 5. dubna 2008 v 10:08 | Reagovat

jen tkovej dodatek pro Esmit: hele ja si zase pod tou slanou tekutinou predstavila uplne neco inyho.. :)) a co to bylo? nechtej vedet :)))

19 Esmit Esmit | Web | 5. dubna 2008 v 16:37 | Reagovat

AAAAAAAAAAAAAA!!!! To je naprosto úžasný!!! Už sem na to přišla!!! Díky za inspiraci!! xD

20 lusssinka9 lusssinka9 | Web | 8. dubna 2008 v 11:39 | Reagovat

fuj! :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama